Velmi přesvědčivě a kriticky vystoupil Akvinský ve své slavné Sumě s otázkou, jež byla diskutována Cicerem. Kupec veze obilí do oblasti postižené hladomorem. Ví, že ho brzy budou následovat další kupci s ještě větším množstvím obilí. Je kupec povinen sdělit hladovějícím lidem, že brzy dorazí další obilí, čímž by si snížil prodejní cenu, nebo je v pořádku mlčet a užít si odměny z vysoké ceny? Pro Cicera byl kupec svázán povinností odtajnit své informace a prodávat za nižší cenu. Avšak sv. Tomáš argumentoval jinak. Jelikož je příchod dalších kupců budoucí událostí, a proto událostí nejistou, Akvinský tvrdil, že spravedlnost nevyžaduje, aby kupec sdělil svým zákazníkům informaci o nadcházejícím příchodu konkurence. Může tedy prodat své obilí za převládající tržní cenu v dané oblasti, přestože může být extrémně vysoká. Akvinský samozřejmě zůstal ke kupci vlídný a tvrdil, že pokud si kupec přeje informaci svým zákazníkům přesto sdělit, jde o nesmírně ctnostný čin, ale spravedlnost to nevyžaduje.

V článku je napsáno, že rodina nemůže zajistit obranu před cizinci, a tak se rodiny sdružují do většího celku.

To možná platilo v dobách Tomáše Akvinského.

Nyní mi to připadá trochu jinak:

Rodina nemůže zajistit například dopravu cizinců přes Středozemní moře, a tak se rodiny sdružují do větších celků zvaných státy, aby tu kolektivní sebevraždu spáchaly prostřednictvím těch států společně. Jedna rodina by na to neměla dost prostředků, aby sama sebe zničila, ale když se jich spojí více, to by v tom byl čert, aby sami sebe společnými silami neodrovnaly!

Rodina je základem státu. Nezdá se to, ale platí to i dnes. Dnešní společnost je v područí několika rodin, které si získaly majetek a moc, mimo jiné díky, že drželi spolu. Ostatní rodiny jsou systematicky rozkládány, takže defacto neexistují. Problém je v tom, že rodiny nedrží pospolu, proto nemají vliv na veřejnou moc. Ty které spolu drží, ji mají.

Zajímavý článek. Díky za něj.

Karma!